Smrt je jen začátek opravdového Života

Srdce bolí, tak proč se nevzdát? Smrt si přijde, tak proč se jí nedát? Srdce tluče a mě to bolí! Až dotluče – už nejsme malí! Tak uvědom si konečně, že smrt je součást života! Odměnou za život v pekle je věčná duše svoboda.....

Blueboard

Aozu - A happy day


Korn - One more time


Peha - Spomaľ

Alexander Klaws - Take me tonight

Alexander Klaws - Free like the wind

Kalendář

Z diskuze...

Hříchy Severuse Snapea

Hříchy Severuse Snapea

Firefox

Firefox - Objevte znovu web.

Statistika

Tajemství rodu

Kapitola 8

„Jdou ven? Mám skvělej nápad, budeme pozorovat. Pojď.“ Zatáhla jsem ji ke své skříni. „Vyber si nějaký hezký letní šaty a chvilku na mě počkej.“ Přešla jsem ke svému toaletnímu stolku, na kterém byla spousta lahviček, skleniček, mističek a krabiček. Našla jsem Měnící pleťový krém, Tajemné barvivo na vlasy, Čarodějné oční stíny a Kouzelný lesk na rty, všechno z elfské dílny, která zaručovala nejvyšší kvalitu výrobků. „Sedni si a nech mě pracovat.“ Ukázala jsem na židli.

„Co s tím budeš dělat?“ zeptala se nedůvěřivě.

„Nesmí nás poznat, tak si s náma trošku pohraju.“ Usmála jsem se. „Neboj, už jsem to testovala, je to nezávadný.“ Lily ještě chvíli váhala, ale nakonec si přecejen sedla a já jí začala do vlasů vmasírovávat Tajemné barvivo. Její vlasy trochu zvlhly a změnily barvu na světle hnědou. Potom jsem si ruce opláchla a začala jí po obličeji roztírat Měnící krém, i ten začal působit a trošku jí ztmavil pleť, ale jen nepatrně. Patrná však byla změna tvaru Lilyina obličeje- byl trošku hubenější a oválnější a na lících se objevilo pár sotva viditelných pih, které však Lily velmi slušely. Dál jsem nanesla na Lilyina oční víčka tenoulinkou vrstvu modrých stínů a na rty lesk, který je udělal plnější a rudší. Rozčesala jsem Lilyiny vlasy a nechal ji podívat se do zrcadla.

„No páni.“ Vydechla a prohlížela si svou novou tvář. „Jak jsi to udělala?“

„Pár kouzelnických, nebo spíš elfských přípravků, teď by to už chtělo jen modré oči. Momentík…“ otevřela jsem jednu krabičku a tam vybrala pár kontaktních čoček s modrou barvou. „Otevři oči jak to nejvíc jde.“ Lily mi vyhověla a já jí čočky opatrně vložila do očí. Mám už praxi, vždyť já sama je používám od desíti. Měla jsem jich velkou zásobu- všechny možné barvy, ať už to byla jen sklíčka, nebo byly s dioptriemi. „Tak ukaž… Jo, teď už je to perfektní. Jsem na řadě.“ Vytáhla jsem si vlastní čočky a zamrkala, nebyla jsem zvyklá na to, že bez nich tak špatně vidím.

Vetřela jsem si do vlasů Tajemné barvivo. Moje vlasy nabyly temně zlatý blond. Po Měnícím krému jsem dostala rudší nádech tváří, ale jinak se můj obličej moc nezměnil. Udělala jsem si fialkové stíny a rty dostaly růžovo-červený odstín. Chvíli jsem přemýšlela, jaká barva očí by se k tváři hodila, nakonec jsem si vybrala něco mezi zelenou a hnědou a na nos si nasadila elegantní brýle s modrými obroučkami. Vlasy jsem si sčesala do culíku a ten potom stáhla takovou skládací sponou. Vlasy se provlékly přihrádkami, takže v rozdělané sponě vypadaly jako had a potom se zaklapla, vlasy se stáhly a staly se z nich jen útlé kopečky… Nevím, jak to vysvětlit, ale vypadalo to pěkně… Já mám hodně dlouhé vlasy, asi pod pás a černé jako uhel… Vybrala jsem si šaty s tříčtvrtečním rukávem a dlouhé něco-málo pod kolena, barvy jasného nebe, Lilyiny šaty byly tmavě zelené, o malinko kratší než ty moje, bez rukávů se širokým páskem o tón světlejším než šaty. Vzaly jsme si ale pevnější boty. Já měla modře laděné botasky značky Nike, které se k šatům kupodivu hodily a Lily si vybrala bílé boty se zelenými proužky značky Adidas. Stačil jí jediný pohled, aby poznala, že jsou z budoucnosti, ale raději zůstala jen u vzpůrných plamínků v očích, potom ale zjistila, že boty jsou nadmíru pohodlné a plamínky, jak se objevily, tak zase zmizely.

Vydaly jsme se do haly a tam jsme se zastavily.

„Jak se tam dostaneme? Krbem?“ zeptala se Lily.

„Ne-ne, to je moc zastaralý a nepohodlný a navíc by kluci mohli poznat, že jsme čarodějky. Mám mnohem lepší způsob- Tak, kdepak je ten přístroj…“ zamumlala jsem si pro sebe. „Áá… Tady tě máme.“ a zmáčkla jsem na malinkou destičku na zdi. Kus zdiva se poslušně odsunl a umožnil mi shlédnout na obrazovku a klávesnici.

„Co s tím budeš dělat?“ zeptala se mě zvědavě Lily.

„U-vi-díš.“ odsekávala jsem a zapisovala data, která nás měla přesunout k Jamesově domu, následně se mi podařilo nechat tabulku vyplnit souřadnicemi. „Kolikátýho-že dneska je?“

„Čtvrtýho července.“

„Díkec.“ zapsala jsem do kolonky datE sdělené datum, do kolonky time jsem naťukala 02:30 P.M.

„Ty, neblázníš trochu?“

„Vůbec ne.“ odklikla jsem: POTVRDIT ZADANÁ DATA. Vedle dveří se objevil velký zářící ovál a na obrazovce se rozblikal nápis: DESTINATION: 3mile north from Yeovil=> village Backcompany, DATE: 1986-7-4, TIME: 02:30 P.M.

Vedle obrazovky viselo něco jako dálkový ovladač. Sundala jsem ho z háčku a strčila do kapsy mikiny, kterou jsem si uvázala kolem pasu a zapnula zip. Lily měla taky mikinu, ale narozdíl ode mne oblečenou, přece jen její šaty neměly rukávy a i když svítilo sluníčko na holá ramena byla zima…

„Tak a jde se.“ zavelela jsem, chytla Lily za rukáv a táhla k oválu.

„Vy kombinujete magii a mudlovské vynálezy?“ dostala ze sebe.

„No a?“ zamračila jsem se na ni. „A-há!“ Došlo mi to hned vzápětí. Mimochodem, to je pokrok. „Zneužívání mudlovských výtvorů, že? Je to nezákoný. O tomhle jsme se už bavily, teď jdeme pozorovat kluky.“ A prošla jsem oválem, Lily stále držíc za ruku.

Poslední komentáře
27.06.2012 23:24:34: Prázdné kapsy bez peněz půjčky bez registru Půjčky odpovědně bajecne-pujcky.cz/ půjčky ihned...
 
Nekráčej přede mnou, nevím jestli za tebou půjdu. Nekráčej za mnou, nevím jestli tě dokážu vést. Kráčej vedle mně a buď můj přítel...