Smrt je jen začátek opravdového Života

Srdce bolí, tak proč se nevzdát? Smrt si přijde, tak proč se jí nedát? Srdce tluče a mě to bolí! Až dotluče – už nejsme malí! Tak uvědom si konečně, že smrt je součást života! Odměnou za život v pekle je věčná duše svoboda.....

Blueboard

Aozu - A happy day


Korn - One more time


Peha - Spomaľ

Alexander Klaws - Take me tonight

Alexander Klaws - Free like the wind

Kalendář

Z diskuze...

Hříchy Severuse Snapea

Hříchy Severuse Snapea

Firefox

Firefox - Objevte znovu web.

Statistika

Tajemství rodu

Kapitola 29

„Ehm, Si? Nejdeme nevhod?“ ozvalo se ode dveří. Vypadá to, že se přece jen rozhoupali k tomu, že mi budou dělat společnost.

„Samozřejmě, že ne, Remusi. Myslím, že vás se to taky týká,“ pousmála jsem se povzbudivě.

„Dobrý den,“ prohodil směrem ke dvojici mužů.

„Sarah?“ ozvala se Tess a popoběhla ke mně. Před Brumbálem a druhým mužem jen stydlivě sklopila zrak. „Sarah, dáš mi nějakou knížku? Prosím!“ upřela na mě štěněcí pohled.

„Tess!“ okřikl ji Remus.

„Jasně, že dám,“ usmála jsem se na ni a zvedla se. Chytla se mě za ruku a nechala se dovést až k velké knihovně. „O čem by měla být?“

„O-o…“ zamyslela se. „O Zlatce a Plamínkovi!“ vykřikla.

„Já jsem ti řekla, jak se jmenují?“ zamrkala jsem.

„Povídala nám o nich, tak jsem jí to řekla,“ ozvala se Lily.

„Tak dobrá,“ zamumlala jsem a vytáhla knihu o kouzelných tvorech. Podala jsem ji děvčeti a ona si s ní sedla ke stolečku u krbu.

Pak jsem se posadila zpět na své místo, které nyní bylo mezi Siriuse a Remusem.

„Pokračujte, pane Norete,“ vybídla jsem úředníka.

„Už jsem skončil. Ministerstvo vám v této chvíli zmrazuje konto a zabavuje veškerý majetek!“ prohlásil vítězoslavně.

„Nemyslím si,“ řekla jsem a pohodlně jsem se opřela.

„Co prosím?!“

„Měl by jste se naučit chovat,“ ušklíbla jsem se. „Ministerstvo vážně pomalu upadá, děje-li se s jeho pracovníky toto,“ pokračovala jsem už vážně. „Jestli chcete, vyřiďte Tomovi, že jsem mu už jednou řekla NE a že se nehodlám opakovat.“

Na to Sirius společně s Remusem a Jamesem vyskočil a hůlkami mířili úředníčkovi přímo mezi oči.

„Ty jsi sem pustila Smrtijeda?“ otočil se na mě James.

„Nic nám od něj nehrozí,“ odfrkla jsem si. „Je to jen poslíček.“ Pak jsem se obrátila zpět na Noreta: „Na ministerstvu vyřiďte, že si nenechám vzít jediný svrček a že se o to mohou pokoušet jak chtějí! Periklesi, pan Noret už půjde, doprovoď ho, prosím, ke dveřím.“

„Ano, paní slečno,“ uklonil se skřítek. „Pane, následujte mě,“ vybídl Noreta.

„Ještě se uvidíme, Foccuriová. Pak si budeš přát, abys nám bývala byla vyhověla!“ zavrčel na ni a následoval skřítka.

„Pane profesore, myslím, že teď už se můžeme nerušeně bavit,“ otočila jsem se na Brumbála.

 

Brumbál mi mimo jiné předal také věci mých rodičů, které konzulát poslal při ohlášení jejich smrti.

 

Zrovna jsem se rozvalovala po sedačce v jednom ze salónků a četla jasem nové záznamy, které rodiče udělali před smrtí. Sirius a James hráli šachy a Lily s Remusem se věnovali Tess, které vysvětlovali schopnosti různých kouzelných tvorů.

Pyl podvečer, ale venku bylo stále hnusně. Byla bouřka a na zem dopadaly tisíce malých zamrzlých kapek.

Náhle se ozvala obrovská rána. Vylekaně jsem se posadila a i ostatní ustali ve svých činnostech. Po chvíli se ozval zvířecí řev.

Podívala jsem se na Lily a vyběhla z místnosti. Hned vedle byly prosklené dveře na malou terasu.

„Dasirno!“ zaječela jsem a vrhla jsem se k nehybně ležící dračici.

Chytila jsem Tajemství rodu a přenesla se s raněným drakem do svého pokoje.

Poslední komentáře
25.09.2006 18:42:44: je to vážně strašně dlouho... kdy zas něco napíšeš?
24.09.2006 17:35:32: Kdy bude další kapitola už je tzo vážně dlouho co tu něco bylosmiley${1}smiley${1}smiley${1}
29.08.2006 19:06:14: Kdy kdy kdy bude další kapitola už se hrozně těším.Prosim prosim prosimsmileysmileysmileysmileysmileysmiley...
18.08.2006 20:04:35: jsem mocinki zvědavá jak se to bude dál rozvíjet :-) rozhodně pokračuj
 
Nekráčej přede mnou, nevím jestli za tebou půjdu. Nekráčej za mnou, nevím jestli tě dokážu vést. Kráčej vedle mně a buď můj přítel...