Smrt je jen začátek opravdového Života

Srdce bolí, tak proč se nevzdát? Smrt si přijde, tak proč se jí nedát? Srdce tluče a mě to bolí! Až dotluče – už nejsme malí! Tak uvědom si konečně, že smrt je součást života! Odměnou za život v pekle je věčná duše svoboda.....

Blueboard

Aozu - A happy day


Korn - One more time


Peha - Spomaľ

Alexander Klaws - Take me tonight

Alexander Klaws - Free like the wind

Kalendář

Z diskuze...

Hříchy Severuse Snapea

Hříchy Severuse Snapea

Firefox

Firefox - Objevte znovu web.

Statistika

Tajemství rodu

Kapitola 15

Probudila mě uši-trhající melodie mého mobilu. Když jsem si to uvědomila, vyskočila jsem z postele a mazala ho zvednout.

„Molby?“ zeptala jsem se.

„Darkani zdraví Princeznu Chaosu!“ Ozvalo se na osm hlasů. Pousmála jsem se.

„Princezna Chaosu zdraví Darkany.“ Odvětila jsem.

„Dejte to sem… No, tak co říkáš?“ ozvala se šťastně Molby, alias Paní mlh a bouří.

„Teď jste mě vzbudili, takže moment počkejte.“ Zapnula jsem hlavní počítač, zbytek nahodím potom, než naskočí, mám ještě chvilku čas. „Hned to bude. Jak se jinak máte a jak si užíváte prázdniny?“

„No právě o tom jsme s tebou chtěli mluvit, nemáme nic v plánu na srpen, tak jsme přemýšleli, že by jsme se stavili.“ Ozval se Miklas, samozvaný Lord z Temného lesa.

„V srpnu? To by bylo skvělí! Všichni?“

„Samolitr, když pro nás seženeš portál. Teď nás nějak zaznamenali z ministerstva, tak se musíme krotit v chození do budoucnosti a tak…“ nadhodila Saller, Lady ze zamrzlých plošin, Miklasova starší sestra.

„Sama vám ho pošlu… Už to tady mám.“ Chvilku bylo ticho.

„Tak co tomu říkáš?“ Naléhala Saller.

„Co tomu říkám?!“ zaječela jsem. „Říkám, že jste géniové!“ Tohle by mě nenapadlo, teda napadlo, ale né hned, ale to je detail. „Heleďte, domluvíme se na… jednatřicátýho července to je čtvrtek. To by myslím šlo, ne?“

„Jasan! No problémmo!“ zaradovalo se všech osm Darkanů.

„Já vám pošlu ovladač s vloženými daty, vy prostě zmáčknete knoflík a projdete portálem. Nastavím to k hlavní bráně na pozemky Foccuriů. Hmm?“

„Berem, takže domluveno. Budeme čekat balíček. Jo, už máme něco jako pokřik, chceš ho slyšet?“ Souhlasila Molby.

„Jo, nahraju si vás.“ Rychle jsem našla gábl a připojila si mobil na písíčko. „Můžete.“

„V noci v světle hvězdných svic lámem větve v polovic! Před Darkany z Boskovic klečí elfí kralevic!“ zahučelo mi z mobilu a následoval výbuch smíchu.

„Dobrý.“ Zasmála jsem se s nimi. „I z elfů si děláte srandu.“

„Náhodou máme tady, pár kilásků od sídla Darkanů, jednoho půlelfa a ten z nás málem dostal mrtvici, když jsme se ve dvě v noci honili na košťatech po lese! Dovedeš si to představit? Elf a mrtvice!“ znovu smích. „Promiň, Beratore, to nebyla narážka na tebe.“

„Asi bych se taky lekla zdivočelé bandy čarodějů s mutantem elfa a démona, upírem, a dvěma vlkodlaky.“

„Kdyby byl úplněk, tak bych o tom přemýšlela, ale jak naši vlkodlaci, tak naše upírka jsou krotcí, o dokončené mutaci ani nemluvě.“ doslova a dopísmene jsem viděla, jak se Darala, Paní letícího zla, zamračila.

„Dobře, dobře. Saller, Miklasi, Hartlo, Baretore, omlouvám se vám, já to tak nemyslela.“

„Přestaň ze sebe dělat blbca, Princezno, stejně máš pravdu.“ zahučela Hartla, Lady krvavého Měsíce.

„Tak jo, ještě jednou díky. Zatím čauky.“

„Pá!“

Zavěsila jsem a otočila se. Za mnou stála Lily a pozorovala mě.

„Myslela jsem, že budeš u mě. V srpnu.“ nadhodila dotčeně.

„Já zase myslela, že budeš chtít být s Jakešem.“ Pousmála jsem se, ale úsměv mi vzápětí zmizel z tváře. „Stejně mám zase takový divný tušení, že od tud budeme odjíždět společně. Myslím do školy.“

„Když myslíš.“ Pokrčila rameny. „Už je skoro půl dvanácté, tak ukaž co tví kamarádi vymysleli.“ Obě jsme znovu sedly k počítači. Otevřela jsem e-mail a začala číst:

 

Darkani zdraví Princeznu Chaosu!!!

 

Princezno, je nám velkým potěšením Ti předvést náš geniální nápad!! Je superúžasný, takže se nediv, kdyby Ti popraskaly kontaktní čočky nabo sklíčka brýlí (kdo ví co máš teď na očích). To by byl úvod a teď k našemu plánu:

Pokuď se nemýlíme, což se stává velmi zřídka, jste svým kámošům napsaly, že jste chlap. Pokuď je to tak, tak je to nej-vy-ho-vu-jíc-něj-ší… Ne. Nej-vy-ho… No prostě nejvíc vyhovující věc, která mohla nastat. Další věc, na kterou došla Saller byla, že s jedním z nich Tvá kamoška něco má, to by měl být důvod k tomu, aby jste jim řekli pravdu a pokud se ani v tomhle nemýlíme, tak tu je náš plán: nechť tomu dotyčnému Tvá kámoška <b>STROPÍ ŽÁRLIVOU SCENU</b>. Je to jednoduchý, podlý, zlý (a pro chápající nadmíru směšný). Není nic jednoduššího než mu začít nadávat, až se budou chystat na schůzku s vyděračem. Ať Tvá kamarádka ječí, brečí, nadává, vyhrožuje a předhazuje mu svoji zrazenou důvěru. (Mimochodem, nahrej nám to…) Potom ať se znenadání uklidní a podá mu dopis od vyděrače, ve kterém jim zdělíte, že jste to vy. Jsem si jist, že ten, kterej tě tak ošklivě nařknul z toho, že jste to vy, bude nadmíru spokojen, když mu věnujete potlesk.

 

Na tomto geniálním nápadu se podíleli:

 

v      Molby: použitím svých myslomágských schopností nám vložila Váš rozhovor do hlav a nemusela nám jej těžce vysvětlovat.

v      Dasron: úžasným (i když nezákonným) kouzlem jsem nám načrtl Vaši situaci.

v      Darala: hlídkovala, jestli v okolí není nikdo, kdo by mohl nahlásit, že <i>nejsme v posteli a kujeme pikle pro kamarádku z cizí země</i>.

v      Miklas a Saller: použili své vlkodlačí schopnosti k tomu, aby vydedukovali, že Tvůj úžasně chytrý kamarád je vlkodlak Remus Lupin, který naši republiku za devatenáct let tajně navštíví. (Něco zaslechli, když kupovali nový Cda a ostatní vybavení do našich počítačů…)

v      Baretor: naš mutantní přítel vymyslel většinu našeho plánu, proto- čest Pánu temných nocí!!!

v      Hartla: naše mladá upíří společnice… auu! No jasně!!… Naše nejnadanější upírka dala našemu plánu základ, proto čest i Lady krvavého Měsíce.

A nakonec:

v      Karoas: náš lektvarátor se uráčil poskytnout nám velmi cenný, na výrobu obtížný a především chuťově naprosto odporný Lektvar jazyků, díky kterýmu jsem mohl nadyktovat počítači tuhle zprávu.

 

Princezno Chaosu, přejeme ti hodně štěstí. Ručku tvou snědou líbají Darkani (mužká část, holky ti jen přejí mnoho úspěchu).

Dočetla jsem.

„Není to krapet moc… ujetý?“ našla Lily vystihující slovo.

„Ale Darkani jsou ujetí. Jsou to ti nejnadanější čarodějové a čarodějky z celé České republiky. Vždyť k nim patří vyšší mága, nekromant a znalec černé magie, nejlepší artistka na koštěti, vlkodlačí sourozenci- jejich rodiče byli plnými vlkodlaky, mutant elfa a démona, nižší upírka a mistr lektvarů.“

„Ti všichni jsou v jedné partě? To musí… to je zhola nemožné.“ Zavrtěla Lily hlavou.

„Ne jen v jedné partě, oni jsou i z jednoho místa, žijí v jednom městě a chodí na jednu školu. A přijedou sem.“

„To zas bude měsíc…“ vzdychla Lily. Převlíkly jsme se a šly na snídani… tedy spíš oběd.

Žádné komentáře
 
Nekráčej přede mnou, nevím jestli za tebou půjdu. Nekráčej za mnou, nevím jestli tě dokážu vést. Kráčej vedle mně a buď můj přítel...