Smrt je jen začátek opravdového Života

Srdce bolí, tak proč se nevzdát? Smrt si přijde, tak proč se jí nedát? Srdce tluče a mě to bolí! Až dotluče – už nejsme malí! Tak uvědom si konečně, že smrt je součást života! Odměnou za život v pekle je věčná duše svoboda.....

Blueboard

Aozu - A happy day


Korn - One more time


Peha - Spomaľ

Alexander Klaws - Take me tonight

Alexander Klaws - Free like the wind

Kalendář

Z diskuze...

Hříchy Severuse Snapea

Hříchy Severuse Snapea

Firefox

Firefox - Objevte znovu web.

Statistika

Stále hůř... nebo naopak

Kapitola 12

Chlapec
Následující týden proběhl v podobném duchu. Přes den se Harry věnoval Christine, učil ji neverbální kouzla a vše, co by měla jako třeťačka znát a po nocích, když už Christine spala, pročítal Kroniku bestie...

 

19. června mu došel dopis, že svatba Rona a Hermiony se odkládá na říjen, protože Smrtijedi a vlkodlaci měli přes prázdniny doslova krvavé hody, tudíž bylo nebezpečné shromáždit větší množství lidí. Harry to v podstatě uvítal, našel totiž v Kronice bestie mapu a kouzlo, které v té mapě najde “označené vlkodlaky“, tzn.: vlkodlaky, kteří byli pod velením hlídačů. Byla to ale stará mapa a bylo těžké srovnávat ji s nějakou dnešní. A i kouzlo bylo celkem složité. Ale nakonec se mu podařilo lokalizovat hned čtyři vlkodlaky.

Čtyři POSLEDNÍ první vlkodlaky.

 

„Christine, pojedeme na výlet,“ oznámil Harry jednoho rána při snídani. Byl přelom července a srpna. „Do Bulharska.“

Christine k němu tázavě zvedla oči.

„Díky té knize jsem našel několik prvních vlkodlaků. Chci se s nimi setkat a požádat je o pomoc. Myslím si, že v jejich krvi tkví obrana před Kletbou smrti.“

Pousmála se a přikývla. Viděla fotku zrzavého děvčete a náhodou našla i oznámení o úmrtí patnáctileté Ginny Weasleyové. Pochopila, proč se Harry tak snaží. Četla jeho zápisky – sám jí je půjčil.

„Pojedeme zítra brzy ráno vlakem do Londýna a odtud přímým vlakovým spojem z Londýna až do Bruselu dál pojedeme taktéž vlakem.

Sbal si jen pár věcí, ti vlkodlaci žijí v horách, tak abys to unesla v batohu na zádech. Batoh máš v pokoji,“ Usmál se na ni. „Je začarovaný, takže se tam vejde o dvojnásobně více než by se zdálo při pohledu zvenčí a je kouzlem odlehčený...“

 

A tak vyrazili. Následující den vstávali už v pět hodin ráno. O půl hodiny později pro ně přijelo taxi a odvezlo je do Windsdoru na vlakové nádraží. Odtud podle Harryho plánu odjeli do Londýna, kde hodinu čekali na vlak do Bruselu. Christine fascinovaně zírala z okýnka vlaku, když projížděli obrovskou rychlostí tunelem. Když si ještě představila, že 148 stop nad ní je moře...

 

Kromě dvou dnů strávených v Bruselu se také na den zastavili v Německu a Slovensku, poté vystoupili až v hlavním městě Bulharska – Sofii. Odtud ještě vyrazili na hranice Bulharska s Řeckem. Právě tam, v horách na hranicích se měli skrývat vlkodlaci s vlkodlačím genem (jak Harry přeložil to, jak je nazýval autor Kroniky bestie).

 

„Opatrně Christine,“ zachytil Harry dívku, když zakopla o kořen.

Christine se slabě usmála, ale když se v dálce rozlehlo zavytí, oba ztuhli.

„Bylo to slyšet od tam, pojďme,“ zašeptal Harry. Vzal Christine za ruku a vydal se na východ. Cítil, že jde dobře. Po třech hodinách chůze se zastavili, aby si mohli odpočinout. Bylo poledne a tak se najedli a Christine se stulila na deku – po chvíli usnula.

O dvě hodiny později pokračovali v cestě. Harry prozkoušel pár kouzel, která našel v Kronice a ta mu jen potvrdila, že jeden z vlkodlaků je blízko. Mohlo být kolem šesti hodin, když narazili na zraněného chlapce. Viditelně se třásl a na pažích a hrudi byl poškrábaný. Kousek od něj ležel mrtvý rys. Měl zkrvavené drápy, stejně jako chlapec prsty na rukou, a na krku měl šrám od obrovských čelistí. Bylo téměř jisté, že tyto čelisti patřili vlkovi – nebo spíše vlkodlakovi.

Harry pomalu přešel k chlapci a zkontroloval jeho životní funkce. Poté ho vzal do náruče a odnesl ho dál od mrtvé kočkovité šelmy. Několika pohyby hůlkou postavil kouzelnický stan. Pokynul Christine a opatrně, aby neublížil chlapci, vešel za ní.

„Vezmi si část stanu napravo,“ šeptl a sám se vydal do levé části. Tam položil chlapce na lůžko a začal mu omývat rány. Když rány umyl a vydezinfikoval, namazal je ještě hojivou mastí a pak ho nechal odpočinout si. Sám se společně s Christine navečeřel ve vedlejší části stanu.

„Běž se vyspat, Christine,“ pousmál se na děvče Harry a také se zvedl. „Dobrou noc a sladké sny.“

Dal jí bratrskou pusu na čelo a pohladil po vlasech.

Christine se na něj usmála a odešla si lehnout. Harry se šel podívat na chlapce.

„K-kdo jste?“ vykřikl chlapec a přikrčil se ještě víc do rohu, kde klečel. Harry nahnul hlavu. Ten kluk nemluvil anglicky, ale přesto mu rozuměl.

„Jsem přítel, chci ti pomoci. Jsi zraněný,“ řekl Harry pomalu.

„Kdyby jste věděl kdo jsem, tak by jste to nedělal,“ zamumlal si pro sebe chlapec.

„Myslíš, že nevím, co jsi zač?“ zeptal se Harry a posadil se na postel.

Mladík na něj bleskl očima. Na chvíli se změnili na žlutavé než se během jediného mžiknutí vrátily na modrou barvu.

„Co teda podle vás jsem?“ zavrčel chlapec.

„Vlkodlak. Ten z prvních vlkodlaků. Ne jako ti dnešní,“ pousmál se Harry.

„Proč to děláte? Proč tohle děláte? Co chcete?“ chlapec se zamračil. Když v tom prudce otočil hlavu.

„Měla bys spát, Christine,“ řekl Harry tiše.

Christine zavrtěla hlavou a vykročila k chlapci v rohu. Zastavila se u stolu a v misce namočila malý ručník. Pak přešla až k vlkodlakovi a opatrně mu otřela levou tvář, po které mu stékal pramínek krve. Vlkodlak si ji pozorně prohlížel. Díval se do jejích černých očí.

„Proč to děláš?“ zeptal se dívky tichounce.

„Protože ještě nedávno na tom byla podobně jako ty,“ odpověděl za Christine Harry. „Předpokládám, že jsi s tím rysem bojoval kvůli večeři. Nevím jestli jí měl být on nebo vám utekla, ale najez se a pak by jste si měli jít oba lehnout. Není dobré ponocovat.“

Poslední komentáře
23.09.2006 10:46:39: skvělý
17.09.2006 08:57:34: Kráásnáááááá!!!!!!!!!!!
16.09.2006 23:54:13: Výborná kapitola! smiley${1}
 
Nekráčej přede mnou, nevím jestli za tebou půjdu. Nekráčej za mnou, nevím jestli tě dokážu vést. Kráčej vedle mně a buď můj přítel...